Když jsem před osmi lety objevila svět přírodní kosmetiky, otevřely se mi úplně nové dveře. Na začátku se zdá cesta být trnitá, plná protichůdných informací a nástrah „zeleného marketingu“, který má za úkol nás zmást a schovat škodlivé ingredience pod krásné pozlátko. I přes to všechno byl můj vstup do světa přírodní kosmetiky jedním z nejlepších rozhodnutí která jsem kdy udělala. Odměnou mi pro to je pleť, se kterou po mně i v mých třiceti chtějí v obchodech vidět občanku, když si kupuju víno. 😊
Kde začít?
Má cesta k přírodní kosmetice začala vlastně čistou zvědavostí. Tehdy ještě na trhu nebyl zdaleka takový výběr přírodní pečující kosmetiky, jako je dnes, o dekorativní kosmetice ani nemluvě. Netrpěla jsem žádnými zvláštními kožními problémy, ani mě netrápilo přílišné akné. Nějak jsem však intuitivně cítila, že musí existovat něco trochu jiného. Při odličování mě tvář nepříjemně pálila a rudla, při mytí vlasů jsem zas cítila svědění pokožky hlavy. Nechtěla jsem zatěžovat jak svoje tělo, tak přírodu kolem sebe. Věřím, že rostliny mají ohromnou moc a toho bychom měli s úctou využívat i v kosmetice. Už od útlého věku jsem si ráda vyráběla věci sama, od pleťových masek z toho co dům dal až po voňavé cukrové tělové peelingy. Začala jsem se tedy ptát – když jde z několika málo surovin připravit něco, co dělá mé pokožce tak moc dobře, proč je naše koupelna plná chemických koktejlů, jejichž složení nedokážu ani vyslovit, natož mu porozumět?
Začala jsem vnímat, že je potřeba zvýšit naše povědomí o tom, co si nanášíme na svá těla, nejen o tom, co dáváme do nich. Je důležité snažit se přistupovat k nákupu kosmetiky zodpovědně – vnímat, odkud pochází, naučit se orientovat v seznamech ingrediencí na etiketách. Jak jsem totiž zjistila, označení „přírodní“ není vůbec regulované, čehož využívají zejména výrobci konvenční kosmetiky, kteří si všimli, že čím dál tím více lidí se obrací k přírodní kosmetice. Číst etikety a zajímat se o původ a kvalitu surovin je jediným způsobem, jak získat absolutní jistotu. Nejprve se to může zdát obtížné, ale dostanete se do toho rychle. Čtení etiket na potravinách se stalo přirozenou součástí nakupování mnohých z nás, zvykněme si na to i u kosmetiky.
Příroda v lahvičce
Proces výroby kosmetiky je nesmírně náročná disciplína a pro vytvoření skutečně funkčního produktu je potřeba jistá forma alchymistických schopností. 😊 V přírodní kosmetice to platí dvojnásob. Nejsou v ní používané chemické látky, které produkt zakonzervují a stává se vlastně mrtvou hmotou. Přírodní kosmetika dýchá životem, esence rostlin jdou cítit v každé kapce. O to náročnější je vytvořit produkt, který bude složením čistý, s luxusními účinky a dlouhou trvanlivostí. Naprostá většina škodlivých látek se v kosmetice používá protože jsou neskutečně levné na výrobu. Překvapilo mě, když jsem zjistila, že i řada luxusních konvenčních krémů je svým složením vlastně jen zahuštěná voda s trochou silikonu. Pozlacené prázdno, které škodí jak nám, tak naší planetě.
Kosmetika Pravájá je koncentrovanou silou přírody. V našich produktech nenajdete žádné levné výplně. Láskyplně vybíráme pouze ty nejluxusnější botanické suroviny, které naši pleť hýčkají. Naše olejová séra jsou tekuté zlato, stačí jen pár kapek naší Obnovy Krásy a cítím, jak je moje pokožka vděčná za péči, kterou jí dopřávám. Většina našich surovin je v bio kvalitě a produkty vyrobené s ohledem na životní prostředí.
Suroviny
Kůže je naším největším orgánem. Proto je dobré si uvědomit, že vše, co aplikujeme na naši pokožku se do našich těl vstřebá. Napili byste se dobrovolně ropy? Předpokládám, že ne. A přesto je spousta produktů obsahuje, včetně krémů určených pro děti, které bohužel často doporučí i dětský lékař. Slovo ropa přímo ve složení nenajdete, ale schovává se za jiné názvy – jako například parafín, minerální olej či propylen glycol. Jde o velmi levnou surovinu, která na pokožce vytvoří neprodyšný film. Na první pohled se může zdát pleť hladká a vyživená, ale nenechte se zmást – ropné deriváty ucpávají póry a z dlouhodobého hlediska pokožce škodí a vysušují ji. Vhodnou alternativou k parafínovým krémům a balzámům jsou například produkty, jejichž základem jsou přírodní vosky či bambucké máslo. My se zamilovaly do našeho hydratačního balzámu Dry Patches, který intenzivně pečuje o velmi suchou pokožku a krásně uzamyká hydrataci v pleti.
Škodlivé látky
Látek, na které je třeba dát si v kosmetice pozor, je celá řada. Není třeba znát hned všechno, důležité je však vědět, kde a jak hledat informace. V mých začátcích se mi výborně osvědčila například kniha Tajemství kosmetiky od Víta Syrového. Představíme si tu ve zkratce několik nejčastějších škodlivých látek, na které je třeba dávat si obzvláště pozor.
- Parabeny – Toxické konzervanty. Patří mezi nejčastější alergeny a způsobují hormonální nerovnováhu. Najdeme je v přípravcích s označením phenyl-, methyl-, butyl-paraben apod.
- SLS, SLES – Sodium Lauryl Sulphate a Sodium Laureth Sulphate jsou nejběžnějšími složkami konvenčních sprchových gelů a šamponů. Jsou však silně dráždivé a vysušují pokožku. Sulfáty samy o sobě nejsou špatné, fungují zejména jako pěnidla, jen je potřeba vybírat ty šetrné – jako například Sodium Coco Sulfate.
- Silikony – Jsou velmi levné a najdeme je zejména ve vlasové kosmetice, kde vytváří pocit hebkých vlasů, které ale postupem času slábnou a začnou se lámat. Škodlivé jsou také pro přírodu – jsou biologicky prakticky neodbouratelné. Najdeme je ve složení jako -cone, -silane, -siloxane apod.
- Hliník – Dráždí pokožku a má karcinogenní účinky. Používá se zejména v deodorantech. Mezi nejškodlivější patří například Aluminum Chlorohydrate.
Káťa@Pravájá
